V Avalonu, na tomto krásném a magickém místě, jsem byla už mnohokrát a vím, že se stále budu vracet. Chtěla jsem napsat o tomto magickém kraji už tolikrát, ale nějak mi to nešlo. Nevěděla jsem, jak to celé uchopit. Jak popsat nepopsatelné. Až když jsem prošla koncem roku 2018 zasvěcením na kněžku a chtěla o tom napsat, tak mi seplo, že spojím obě témata do jednoho článku. Jedno bez druhého by totiž (nejen) v mém případě nebylo..

Avalon – místo kouzel

Poprvé jsem do Avalonu jela sama v roce 2017 a byla jsem přímo uhranutá tímto krajem. Dlouhá léta mě to sem táhlo, ale neměla jsem finance, čas, prostě znáte to, vyjde to, až to vyjít prostě má a trpělivost růže přináší.

Už když jsme přijížděli autobusem z letiště na místo, kde jsme byli ubytovaní, cítila jsem zvláštní mrazení, pocity návratu domů. Asi jsem to nikdy dříve takto nezažila. Byla jsem plná o čekávání, co mě zde všechno potká. Čekala mě tu krom jiného cesta kněžky.

Avalon místo magie

Sešly jsme se zde v báječném složení žen a několika párů a tak jsem hned pochopila, že příští rok musím na toto úžasné místo vyrazit znova se svoji rodinkou a byl to snad můj nejlepší nápad na světě.

V Avalonu a oblasti Glastobury je k navštívení hned několik úžasných míst, které Vám prostě změní vnímání světa. Omlouvám se všem, kteří budou hledat v článku popisné a zeměpisné údaje, pojímám to celé prožitkově, protože o tom tento celý pobyt je. O nezapomenutelných a nepřenositelných prožitcích, které se do textu těžce vkládají a těžko popisují. Musíte to zažít.

Hora Glastonbury Tor

Jedno z míst, které mě uhranulo je hora Tor, říká se, že když projdete ze strany městečka Glastonbury, tak druhou stranou projdete v bájném Avalonu.

Na tomto úžasném místě jsem měla možnost oslavit již mnohokrát letní slunovrat. Nadchla mě ta večerní atmosféra, kdy se ve věži bubnuje a tančí až do svítání sluníčka dalšího dne. Pro celou moji rodinku, která zde na pár hodin přespala, zatímco já tančila přes celou noc ve věži s kámoškama na bubny, to byl nezapomenutelný zážitek. Před svítáním sem dorazí stovky lidí oslavit přicházející slunce.

Když byste se na horu Tor podívali z leteckého pohledu, uvidíte spirálu, kterou putují avalonské kněžky na své zasvěcení, cesta zespodu až na vrchol prý trvá až 8 hod. Zkratkou se tam dostanete tak za 15 min.

Vodní chrám v Glastonbury
Další místo, které mě fascinovalo je vodní chrám. Venku si můžete nabrat přírodní léčivou vodu z bílého (mužské) a červeného (ženské) pramene, které tečou ze zahrad Chalice Well.

Za mě je pak nejvíc fascinující vodní chrám zevnitř. Nesmí se tu fotit, tak jsem to respektovala a vyfotila jen vstup pro představu. Vevnitř najdeme káď s ledovou vodou, která zde přitéká z obou pramenů a v létě není lepšího osvěžení. Jsou zde také krásně nazdobené oltáře, hořící svíčky a semtam zde někdo krásně zazpívá. Nepoznala jsem krásnější místo – lázně pro duši.

Zahrady Chalice Well

Když mluvíme o vodním chrámu, nejde opomenout hned sousední krásné zahrady Chalice Well, ze kterých právě odtékají dva zmíněné prameny vody. Když jsme šli do těchto zahrad, vůbec jsem netušila, co mě zde čeká. Není to jen procházka krásnými místy, ale je zde cítit tolik energie, která Vás až rozpláče. Je zde několik míst věnovaným jednotlivým čakrám a v koruně pak místo, kde je údajně schován svatý Grál. Ať už si o Grálu myslíme každý, co chceme, toto místo je magické a mě to zde úplně rozplakalo. Jenom jsem si sem na chvíli sedla, navnímala místo, a už se mi hrnuly slzy jako hrachy.

Každé místečko v Chalice Well na Vás promlouvá. Na každého trochu jinak, ale každý, kdo sem příjde, je fascinován. Očekává běžnou procházku po krásných zahradách a úplně ho to zde emočně zasáhne.

Glastonbury Abbey

O ruinách starého kláštera koluje mnoho mýtů a pověr, třeba ta, že když na začátku 20. století chtěl architekt najít zbytky opevnění, které nebyly již vůbec vidět, uspořádali s přítelem spiritualistickou seanci, kde se spojili s mnichem, který tu žil v 15.století a díky němu nakreslil obrys kláštera a začal kopat, aby ruiny vykopali. Další mýtus se pojí s příběhem, že zde bylo sídlo slavného krále Artuše a tak celým místem protíná jeho příběh s Ginevrou a Morganou.

Zbytky opevnění dávají najevo, že klášter byl až nepředstavitelně obrovský a stejně tak jeho zahrada, na které se nachází starodávné stromy. Dělaly jsme zde se skupinou krásný rituál pro napojení se na ženskou sílu a podporu našich mužů. Až mě z toho mrazilo, jakou to mělo sílu.

Chrám Bohyní

A teď to spojení s cestou kněžky. U mě se to stalo právě tady. Vstoupila jsem do chrámu Bohyní, který zde funguje již desítky let a tamní kněžky mezi tím vybudovali ještě další dvě místa, kde se scházejí, pořádají přednášky, semináře, učí se.

Chrám Bohyní je přístupný turistům a stejně jako v kostele sem můžete zavítat, posedět a v klidu rozjímat. Zde jsem zažila své procitnutí. Po chvilce strávené zde jsem začala z ničeho nic plakat jako želva a když jsem se ptala sama sebe a všudypřítomné Bohyně, bylo mi odpovězeno, že mě vítají zpět. Po delším vnitřním rozhovoru jsem zjistila, že se vracím na cestu kněžky, kterou jsem již šla v minulých životech a konkrétně pak právě na tomto místě. Mým úkolem v tomto životě je razit cestu kněžky v Česku a konkrétně pak u nás na Vysočině. Uff. A to byl pro mě začátek jedné velké dlouhé cesty – cesty kněžky.

V dalším roce jsem na toto místo dovedla moji dcerku a fascinovaně jsem pozorovala, jak se nechala okouřit zdejší kněžkou, jak hned pochopila, co se smí a patří. Jak dávala obětinky ve formě malých krystalů na oltář. Další kněžka se vrátila domů.

Městečko Glastonbury

Na pobytu v Avalonu stačí projít hlavními ulicemi města Glastonbury a hned se budete cítit jako v jiném světě. Nikdy nezapomenu na oba momenty, když jsem sem poprvé vstoupila, ať už sama, či s rodinkou. V obou případech jsem byla fascinovaná, tím, co kolem sebe vidím a cítila jsem se jako doma. Je to úžasné magické místo, kde v každém krámku můžete nakoupit různé krystaly, sošky, oblečení a lidi, které zde potkáte jsou jak z jiného světa. Neuvěřitelné místo.

Zároveň je to místo, kde si můžete koupit kafe a lehnout si s ním do úžasného parčíku před kostelíkem. Venku hrají pouliční hudebníci a v kostele můžete zase zajít na vážnější hudbu. Město plné zážitků a magických okamžiků.

Cesta kněžky

Když jsem poprvé v roce 2017 přijela z Avalonu, věděla jsem, že cesta, na kterou jsem se už tak nějak intuitivně vydala tím, že jsem začala pořádat ženské kruhy a rituály, je pro mě prostě osudovou cestou a že mám pokračovat. Je to cesta kněžky. Ještě jsem ale nevěděla, co vše to vlastně obnáší. Pocítila jsem tedy touhu jít více do hloubky a přihlásila jsem se k Lilii Khoustnoutdinové a Katce Kramolišové na výcvik kněžek.

V roce 2018 jsem absolvovala 5 výcvikových víkendů, kde jsme se věnovaly archetypům panny, milenky, matky a čarodějky a také částečně živlům. Tento výcvik mi dal nepopsatelně moc, co do prožitků, znalostí, tak do moudrosti a sebevědomí kráčet touto cestou, kterou jsem zde pomocí všech přítomných holek získala. Svoje znalosti jsem při slibu Bohyni Libuši, kněžce naší České země, slíbila předávat dalším ženám a taky tak činím. A co je vlastně ta cesta kněžky? Kněžka má za úkol navracet lidi a převážně pak další ženy na cestu spojení s naší vnitřní moudrostí, přírodou a spiritualitou. Dělá tak různými způsoby, mě nejvíce sedí cesta pořádání různých kruhů, přechodových a oslavných rituálů, pobytů za účelem návštěv posvátných míst.